Listujeme-li zažloutlými stránkami slatinské obecní kroniky založené v r.1765, najdeme tam rukou dávných kronikářů zaznamenánu celou řadu významných událostí, ze kterých na nás dýchne atmosféra zašlých časů. Najdeme tam také zmínku o člověku, jehož jméno, ač dnes již málo známé, má své nezastupitelné místo v kulturní tradici našeho národa. Je to jméno spoluzakladatele prvního Českého kvarteta, významného violoncellisty, slatinského rodáka Otty Bergera.

Malíř Vilém Pokorný z Libňatova na Úpicku, rodák ze Slatiny nad Úpou, je samouk. Pro svobodné povolání výtvarníka se rozhodl až v roce 1993. Je realistou, maluje podhorskou přírodu a krajinu, v níž se narodil a žije. K přiblížení jeho tvorby použijeme mistrně napsaný článek pana Ludvíka Mühlsteina, který byl publikován ve sborníku Rodným krajem 15, 1997, s. 44-45. V rodné obci měl velmi úspěšnou výstavu v roce 2005, ze které jsou v tomto článku použity ilustrační fotografie. Jeho tvorba je i v současnosti velmi významná a vystavuje takřka po celé republice.

Miroslav Čapek se narodil 17.10.1924 v Praze. Jeho otec pocházel ze Slatiny nad Úpou. Malíř se sem odstěhoval v roce 1992 a žil až do své smrti v roce 2005. Z jeho děl byla uspořádána výstava "Miroslav Čapek - jičínský výtvárník", která proběhla 15.2 - 23.3.2008 v Jičínské zámecké galerii.

Několik fotografií z vernisáže výstavy, které nafotila Miroslava Hašková jsme umístili do fotogalerie.

Do podrobností tohoto článku jsme vložili tyto texty:
- Stručný životopis převzatý z článku Zdeny Přibylové doplněný o poslední změny
- Významné realizace
- Účast na výstavách a soutěžích
- Samostatné výstavy
- Článek Zdeny Přibylové "Návštěva v ateliéru Miroslava Čapka", který vyšel v Rodném Kraji č.7 v roce 1993.

Dnes už můžeme jen litovat, že v našem kraji nevznikl podobný skanzen lidové architektury jako např. na Veselém kopci u Hlinska, v Přerově nad Labem nebo Kouřimi, neboť ještě před padesáti lety byly na vesnicích Náchodska pravé stavební skvosty.
Jednou z takových lokalit bohatých kdysi na památky lidového stavitelství byla Slatina nad Úpou. ......


V podrobnostech je doslovný přepis článku pana K.Šafáře - Slatina nad Úpou: Zaniklý „skanzen“ lidové architektury, který vyšel v RK, 1997, č. 14, s. 22-23