Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Počasí

Počasí Slatina nad Úpou - Slunečno.cz

 

Teplota z čidla na budově úřadu

Mobilní verze

mobilní verze webu

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 7
DNES: 589
TÝDEN: 1239
CELKEM: 665212

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Stránka

  • 1

Karel Šafář

Karel ŠafářDnes už můžeme jen litovat, že v našem kraji nevznikl podobný skanzen lidové architektury jako např. na Veselém kopci u Hlinska, v Přerově nad Labem nebo Kouřimi, neboť ještě před padesáti lety byly na vesnicích Náchodska pravé stavební skvosty.
Jednou z takových lokalit bohatých kdysi na památky lidového stavitelství byla Slatina nad Úpou.

Šafář, Karel: Slatina nad Úpou: Zaniklý „skanzen“ lidové architektury. Rodným krajem, 1997, č. 14, s. 22-23. 

Dnes už můžeme jen litovat, že v našem kraji nevznikl podobný skanzen lidové architektury jako např. na Veselém kopci u Hlinska, v Přerově nad Labem nebo Kouřimi, neboť ještě před padesáti lety byly na vesnicích Náchodska pravé stavební skvosty. 
Jednou z takových lokalit bohatých kdysi na památky lidového stavitelství byla Slatina nad Úpou. Náměty k ilustracím děl Boženy Němcové a Aloise Jiráska zde nacházel Adolf Kašpar, malovali zde i náchodští malíři Karel Beneš a Emil Tylš. Také já jako mladý zanícený kreslíř, ovlivněný jmenovanými umělci, jsem často ve Slatině nad Úpou kreslil a nikdy jsem odtud neodcházel zklamán. Na všech mých výstavách kreseb lidové architektury byla Slatina nad Úpou vždy hojně zastoupena. Dnes jsou tyto kresby i skici uloženy v Okresním muzeu v Náchodě. 
Podnícen četbou sborníku Rodným krajem i ročenkou Červený Kostelec z roku 1955, dovoluji si čtenářům předložit skromnou ukázku z toho, co ve Slatině nad Úpou bylo a co mne inspirovalo, abych kresebně dokumentoval pro budoucí generace. 
Dřevěná roubená zvonice ze 17. století (obr.18) na mírném svahu s dalšími rázovitými stavbami je dominantou obce. Okolní chalupy i statek jsou dnes přestavěny. Zvonice je udržována a její původní stav zachován.

Dřevěná roubená zvonice 

Zástavba obytných chalup pod zvonicí (obr. 14). Stav kolem roku 1940. Kromě první chalupy zleva byly všechny stavby při silnici zbořeny.

Zástavba chalup 

U Černohlávků (obr.15) První chalupa po levé straně při příjezdu od Červené Hory. Zajímavá je bohatě zdobená lomenice s ornamentálními lištami, na střeše jsou došky i šindel, přízemní pavlač má vyřezávané podpěrné sloupky. Nápis na lomenici nebyl už čitelný. Zbořeno roku 1940.

U Černohlávků 

Chalupa čp. 43 (obr.17) po pravé straně silnice poblíž zvonice. Stav z roku 1938. Na lomenici je švabachem psaný čitelný nápis: „Tato lomenice byla vyzdvižena Leta Páně 1859 nákladem Vincence Střihavky a Anny manželky jeho. Mistroval František Bureš. Dne 29 srpna.“ Je to jeden z mála případů, kdy známe autora stavby. Stavba opět reprezentuje slatinský typ chalup s pavlačí a bohatě zdobenou lomenicí. Chalupa sice dosud stojí, ale byla značně přestavěna.

Chalupa č. 47 

Chalupa čp. 182 (bez obr.) stála ještě v šedesátých letech našeho století blízko odbočky k Mečovu. Lomenice i zdobené lišty jsou obdobné jako u předchozích chalup. Z lomenice se zachovalo prkno s kaligrafickým nápisem: „Leta Pane 1823 dne 11 řijna vyzdvižena gest tato lomenice s pomocí boží a s nákladem Antonína Spetli. Žehnej P.B. domu tomu, stavím ale nevím komu, prosím však každému za Boží ochranu.“ Při vchodu do chalupy jsou nosné trámy podepřeny podpěrami a ve střeše je vikýř na podávání sena. Zbouráno po roce 1967. 
Hospodářství na Hromobijce čp. 66 – poslední stavby při silnici k Litoboře (obr. 16). Před stavením pod okny je pumpa krytá dřevěnou boudou a v nedalekém břehu pod střechou je sklep. Do dvora vede široká zděná brána a malá branka pro pěší. Za povšimnutí stojí okrasná, švabachem psaná písmena a mariánské symboly z lomenice. Zbořeno v padesátých letech našeho století.

Chalupa č. 66 

Podobné, mnohdy výstavnější stavby bývaly také ve Světlé, Litoboře, na Hořičkách (Chlístově) a v Brzicích. dnes už podobnou krásu marně hledáme. Budiž nám proto tato malá ukázka světlou připomínkou na život našich předků. 
Chalupa Kozlovských na Boušíně 


24. 2. 2014 Zobrazit méně

Miroslav Čapek (1924 - 2005)

Miroslav Čapek (1924 - 2005)Miroslav Čapek se narodil 17.10.1924 v Praze. Jeho otec pocházel ze Slatiny nad Úpou. Malíř se sem odstěhoval v roce 1992 a žil až do své smrti v roce 2005. Z jeho děl byla uspořádána výstava "Miroslav Čapek - jičínský výtvárník", která proběhla 15.2 - 23.3.2008 v Jičínské zámecké galerii.

24. 2. 2014 Zobrazit více

Vilém Pokorný *12. května 1942  +2013

Vilém Pokorný *12. května 1942  +2013Malíř Vilém Pokorný z Libňatova na Úpicku, rodák ze Slatiny nad Úpou, je samouk. Pro svobodné povolání výtvarníka se rozhodl až v roce 1993. Je realistou, maluje podhorskou přírodu a krajinu, v níž se narodil a žije. K přiblížení jeho tvorby použijeme mistrně napsaný článek pana Ludvíka Mühlsteina, který byl publikován ve sborníku Rodným krajem 15, 1997, s. 44-45. V rodné obci měl velmi úspěšnou výstavu v roce 2005, ze které jsou v tomto článku použity ilustrační fotografie.

24. 2. 2014 Zobrazit více

Otto Berger *4.1.1873 +29.6.1897

Otto Berger *4.1.1873 +29.6.1897V hudbě život Čechů.
Listujeme-li zažloutlými stránkami slatinské obecní kroniky založené v r.1765, najdeme tam rukou dávných kronikářů zaznamenánu celou řadu významných událostí, ze kterých na nás dýchne atmosféra zašlých časů. Najdeme tam také zmínku o člověku, jehož jméno, ač dnes již málo známé, má své nezastupitelné místo v kulturní tradici našeho národa. Je to jméno spoluzakladatele prvního Českého kvarteta, významného violoncellisty, slatinského rodáka Otty Bergera.

24. 2. 2014 Zobrazit více

Stránka

  • 1