Obec Slatina nad Úpou
č. popisné 65
549 47 Slatina nad Úpou
ObecSlatina nad Úpou
V podrobnostech článku naleznete obsah celého čísla. Sborník je možno zakoupit na Obecním úřadě.
V podrobnostech článku naleznete obsah celého čísla. Sborník je možno zakoupit na Obecním úřadě.
z Ukrajiny přes Vladivostok do Evropy 1914 - 1920.
Nová publikace o hrdinství legionářů ke stému výročí vzniku ČSR.
Knihovní fond jsme rozšířili o knihu plnou fotografií našeho kraje.
V sobotu dne 19. Prosince 2009 byla slavnostně „uvítána“ a poprvé otevřena kniha s názvem „Slatina nad Úpou – Procházka historií a současností obce“ autorky Mgr. Věry Vlčkové. Na slavnostní vernisáž pozvala starostka obce paní Marta Kolisková kromě autorky také další hosty: nakladatele Pavla Mervarta, vedoucí knihoven ve Slatině a Červeném Kostelci paní Jitku Poláškovou a PhDr. Marcela Fraňková, paní Tomkovou z Českého rozhlasu, autora některých fotografií Ing. Jaroslava Kordinu a dále všechny, kdo se z řad slatinských občanů nějakým způsobem podíleli na vydání knihy (třeba přečtením konceptu a doplněním a zapůjčením materiálů a fotografií. Vernisáž byla veřejná a zasedací místnost obecního úřadu se zaplnila.
Z obsahu: Cestou k Vizmburku, Budování hradu a jeho zakladatel, Zvláštnosti a technologie provedení stavby, Zeď, Brána, Palácové sklepení, Starý palác, Rekonstrukce rytířského sálu a Doslov.
Je to ten kout mezi Úpou a Metují, mezi Babiččiným údolím a mírnou kotlinou Jiráskova Hronova. Kdekoli se vyleze na kopeček, je vidět na severu Sněžku a na východě Bor a Hejšovinu, velké hraniční kameny země. Těsně kolem jde jazyková hranice: jen v Trutnově jsou Němci, kdežto na vsích, v Žacléři, v Olejnici a jinde se mluví jazykem kterémuvůbec nikdo nerozumí. Na kopcích žijí tkalci duchaři; podle řek je jedno bojište za druhým: Trutnov Skalice, Náchod a dole Sadová se štíhlými pomníčky, které povídají, kolik tam padlo mladých lidí. Tak to jeten kraj mírných a poněkud chudých políček, březových hájků a dvojí velké památky: po Boženě Němcové a Aloisu Jiráskovi.
Brožura vydána u příležitosti oslav 120 let založení Sboru dobrovolných hasičů ve Slatině nad Úpou v roce 2002.
Do literatury vstoupila Božena Němcová básněmi Slavné ráno a Ženám českým. Vyprávěčský talent uplatnila hned v prvním prozaickém díle Národní báchorky a pověsti (1845-47) - kniha lidové prozaické slovesnosti, pohádky, legendy a pověsti. V lidových pohádkách Božena Němcová zvýraznila absolutní spravedlnost, jednoznačně dává zvítězit lásce a dobru. Lidovou pohádkou se Němcová zabývala i později - Slovenské pohádky a pověsti (1857-8).
Publicistickou činnost zahájila Němcová r. 1845 v Květech, seriálem Obrazy z okolí domažlického, dále přispívala články z Chodska.
Povídkové dílo Němcové vznikalo až v posledních desíti letech jejího života. Je autorkou povídek: Pomněnka šlechetné duše, Baruška, Chudí lidé, Pan učitel, Chýše pod horami, Divá Bára, Karla, Dobrý člověk, V zámku a podzámčí, Pohorská vesnice.
Vrcholným dílem je povídka Babička (1855), Božena Němcová ji psala v době svého největšího tvůrčího vzepětí, které následovalo po těžkém duševním otřesu způsobeném smrtí nejstaršího syna Hynka.
Na rozdíl od K.J.Erbena nešlo Němcové o zachycení původní podoby pohádkových motivů, Němcová se snažila o vlastní převyprávění lidové látky.
Leták 10x21cm obsahuje doprovodné texty a mapu k „Justynčině stezce“, naučném turistickém okruhu v okolí obce Slatina nad Úpou. Justynčina stezka je pokračováním projektu „Naučné stezky za poznáním“, které Společnost pro záchranu Babiččina údolí připravuje ve spolupráci se Svazkem obcí 1866 a Muzeem Boženy Němcové v České Skalici a provází okolo místních významných pamětihodnostech, jakými jsou kupříkladu Boušínský kostel s farou, Špetlův buk či zřícenina hradu Červená hora. Zájemci se tak mohou projít po trase, kudy chodívala židovská dívka Justynka, postava z knihy Babička.
