Obec Slatina nad Úpou
ObecSlatina nad Úpou

Babička - Božena Němcová

Babička - Božena Němcová

Do literatury vstoupila Božena Němcová básněmi Slavné ráno a Ženám českým. Vyprávěčský talent uplatnila hned v prvním prozaickém díle Národní báchorky a pověsti (1845-47) - kniha lidové prozaické slovesnosti, pohádky, legendy a pověsti. V lidových pohádkách Božena Němcová zvýraznila absolutní spravedlnost, jednoznačně dává zvítězit lásce a dobru. Lidovou pohádkou se Němcová zabývala i později - Slovenské pohádky a pověsti (1857-8).
Publicistickou činnost zahájila Němcová r. 1845 v Květech, seriálem Obrazy z okolí domažlického, dále přispívala články z Chodska.
Povídkové dílo Němcové vznikalo až v posledních desíti letech jejího života. Je autorkou povídek: Pomněnka šlechetné duše, Baruška, Chudí lidé, Pan učitel, Chýše pod horami, Divá Bára, Karla, Dobrý člověk, V zámku a podzámčí, Pohorská vesnice.
Vrcholným dílem je povídka Babička (1855), Božena Němcová ji psala v době svého největšího tvůrčího vzepětí, které následovalo po těžkém duševním otřesu způsobeném smrtí nejstaršího syna Hynka.
Na rozdíl od K.J.Erbena nešlo Němcové o zachycení původní podoby pohádkových motivů, Němcová se snažila o vlastní převyprávění lidové látky.

O knize 

Babička bydlela v pohorské vesničce na slezských hranicích, žila spokojeně v malé chaloupce. Tu najednou přišel list od nejstarší dcery s prosbou, aby doma všeho zanechala a odstěhovala se k ní. Babička se dlouho rozmýšlela, ale touha po dceři a vnoučátkách, která ještě neviděla, zvítězila. Když jednoho dne přivezl kočí Václav babičku na Staré bělidlo, všichni měli velkou radost. Děti Vilém, Jan, Adélka a Barunka byly s babičkou hned nejlepšími přáteli. Babička zvyklá pracovat, převzala vedení nad celým domem. Dohlížela na hospodářství, pekla chléb a vše muselo být jak ona chtěla. Byla pracovitá, pravdomluvná a pobožná. Chodila s dětmi na procházky a cestou sbírala léčivé bylinky. Často zašla také do mlýna a do myslivny.
Babička si získala srdce u každého pro svoji upřímnou povahu. Každému ráda pomohla, měl-li nějakou starost či trápení nebo byl-li nemocen, každému poradila a pomohla. Paní kněžna, u níž byl pan Prošek - babiččin zeť - ve službě, si babičku velmi oblíbila. Sešla se s ní náhodou, když byla s dětmi na procházce. Děti kněžně věnovaly košík jahod a kněžna je pozvala i s babičkou do zámku. Tam se děti seznámily s komtesou Hortensií, kněžninou schovankou, která byla babičce vděčná za svoje štěstí. A také jen babiččinou zásluhou si mohla vzít Kristla, děvče z hospody, selského synka Jakuba, který byl na babiččinu přímluvu u kněžny zproštěn čtrnáctileté vojenské služby.
Babička učila děti milovat svou vlast, svého bližního, ba dokonce i bláznivou Viktorku. Děti rády babičku poslouchaly, zvláště Barunka. Babička si uvědomovala, že stárne a že se její život blíží ke konci. Proto uvedla vše do pořádku a rozloučila se svými nejmilejšími. Když jednoho dne zazněl umíráček hlásající, že babička zemřela, plakalo celé údolí. Babička se zaznamenala do srdcí všech mnohými dobrými skutky.

Životopis

Božena NěmcováDívčím jménem Barbora Panklová. Narodila se pravděpodobně 4.2.1820 (přesné datum je zahaleno tajemstvím) ve Vídni jako dcera kočího Johanna Pankla a české služky Terezie Novotné. Oba její rodiče byli poté zaměstnáni u vévodkyně Zaháňské (majitelka náchodského panství). Své dětství prožila Božena Němcová v Ratibořicích u České Skalice, vzdělání se jí dostalo minimální. Boženu Němcovou v mládí velmi ovlivnila její babička Magdaléna Novotná. V roce 1837 byla na přání matky provdána za o patnáct let staršího úředníka finanční stráže Josefa Němce. Manželství šťastné nebylo, i přesto měli spolu čtyři děti. Manžel byl služebně překládán, tak se rodina často stěhovala. V Praze, v letech 1842 - 1845, se Němcová dostala do společnosti vlastenecké inteligence a seznámila se s předními českými spisovateli. Tato léta jsou dobou jejího velkého duševního a vzdělanostního vývoje. Na Chodsku (1845-48) přišla do styku s lidovým světem a tradicemi. Venkovský lid si ji velmi oblíbil. Když byl manžel přeložen do Uher, odstěhovala se Němcová do Prahy. Tím vyřešila nesoulad v manželství, ale s dětmi žila v bídě. V roce 1853 zemřel její nejstarší syn Hynek, tato událost měla velký vliv na její chatrné zdraví. V roce 1861 odešla do Litomyšle redigovat své spisy, ale to se jí už nepovedlo. Koncem listopadu ji z Litomyšle do Prahy odvezl její manžel. Vánoce strávila se svými dětmi. 20. ledna dostala Němcová autorské exempláře prvního sešitu Babičky. Rozplakala se, byly vytištěny na tom nejlacinějším papíře se spoustou chyb. Zemřela v Praze 21.1.1862. 
Zprávu o její smrti otiskly všechny české i německé noviny, smutečního průvodu se 24.1.1862 zúčastnilo tisíce lidí. Je pochována na vyšehradském hřbitově. 

Datum vložení: 26. 2. 2014 0:00
Datum poslední aktualizace: 26. 2. 2014 0:00
Autor: Ing. Tomáš Kordina

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28
1
29 30 1 2

Odstávka elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Mobilní rozhlas

mobilní verze webu

Počasí

Počasí Slatina nad Úpou

Počasí Slatina nad Úpou - Slunečno.cz

Teplota z čidla na budově úřadu

Turistický portál

Odkaz na Kladské pomezí

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0
  • 310 obyvatel

  • Farnost Boušín

  • SDH

  • Myslivci

  • Zahrádkáři


nahoru