Obec Slatina nad Úpou
č. popisné 65
549 47 Slatina nad Úpou
Je to ten kout mezi Úpou a Metují, mezi Babiččiným údolím a mírnou kotlinou Jiráskova Hronova. Kdekoli se vyleze na kopeček, je vidět na severu Sněžku a na východě Bor a Hejšovinu, velké hraniční kameny země. Těsně kolem jde jazyková hranice: jen v Trutnově jsou Němci, kdežto na vsích, v Žacléři, v Olejnici a jinde se mluví jazykem kterémuvůbec nikdo nerozumí. Na kopcích žijí tkalci duchaři; podle řek je jedno bojište za druhým: Trutnov Skalice, Náchod a dole Sadová se štíhlými pomníčky, které povídají, kolik tam padlo mladých lidí. Tak to jeten kraj mírných a poněkud chudých políček, březových hájků a dvojí velké památky: po Boženě Němcové a Aloisu Jiráskovi.
Někdy je milé zavzpomínat na časy minulé buď v halasném kruhu přátel nebo v tichu u pěkné knihy. Proto bych chtěli touto cestou upozornit na nádhernou publikaci „Krajem Aloise Jiráska a Boženy Němcové“ od Josefa Hanuše kterou v roce 1955 vydalo Státní tělovýchovné nakladatelství. Jedná se o publikaci plnou černobílých fotografií doplněnou krásným povídáním o místech jež zobrazují. Jsou tam pohledy na krajinu a místa která se ani po padesáti letech příliš nezměnila, ale jsou tam i místa která je těžko poznati. A to je to kouzlo této knihy.
Hned na úvodu použil autor slova Karla Čapka „Obrázky z domova“:
Je to ten kout mezi Úpou a Metují, mezi Babiččiným údolím a mírnou kotlinou Jiráskova Hronova. Kdekoli se vyleze na kopeček, je vidět na severu Sněžku a na východě Bor a Hejšovinu, velké hraniční kameny země. Těsně kolem jde jazyková hranice: jen v Trutnově jsou Němci, kdežto na vsích, v Žacléři, v Olejnici a jinde se mluví jazykem kterémuvůbec nikdo nerozumí. Na kopcích žijí tkalci duchaři; podle řek je jedno bojište za druhým: Trutnov Skalice, Náchod a dole Sadová se štíhlými pomníčky, které povídají, kolik tam padlo mladých lidí. Tak to jeten kraj mírných a poněkud chudých políček, březových hájků a dvojí velké památky: po Boženě Němcové a Aloisu Jiráskovi.
V epilogu Vás pan Hanuš vlastními slovy vyzývá k návštěvě našeho kraje k čemuž se připojujeme i my:
Tisíce, ba desetitisíce návštěvníků přicházejí každoročně do Podkrkonoší zhlédnout čarovný kraj mistra Aloise Jiráska a Boženy Němcové. Ale mnohem více je těch, kteří ještě neznají tento malebný kout české země.Ve snaze oživit paměť prvým a alespoň poněkud přiblížit krásy tohoto kraje druhým přináším odtud několik fotografií. Mimo památných a z historie známých míst, je tu mnoho snímků partií – zákoutí a nálad, které při procházkách tímto krajem každého okouzlí. A nejen krajina. Zastav se se zdejším lidem; pohovoř s ním a budeš siopakovat slova básně Jana Nerudy:
Tak náš lid
má duši zvláštní – trochu drsná – zdá se
však kvete po svém, v osobité kráse.
Ach přibliž k tomu lidu hled,
a přitiskneš svůj k němu ret,
a neodtrhneš více!
Až skončí tvé putování tímto krajem, až budeš sedat do vlaku a loučit se, věz, že to není navždy. Vždyť již teď myslíš na návrat a toužíš po místech, která sis tu zamiloval. A je zde ještě mnoho krásy, která stojí za zhlédnutí a která na tebe čeká.
Josef Hanuš