Karel Šafář

Šafář, Karel: Slatina nad Úpou: Zaniklý „skanzen“ lidové architektury. Rodným krajem, 1997, č. 14, s. 22-23. 

Dnes už můžeme jen litovat, že v našem kraji nevznikl podobný skanzen lidové architektury jako např. na Veselém kopci u Hlinska, v Přerově nad Labem nebo Kouřimi, neboť ještě před padesáti lety byly na vesnicích Náchodska pravé stavební skvosty. 
Jednou z takových lokalit bohatých kdysi na památky lidového stavitelství byla Slatina nad Úpou. Náměty k ilustracím děl Boženy Němcové a Aloise Jiráska zde nacházel Adolf Kašpar, malovali zde i náchodští malíři Karel Beneš a Emil Tylš. Také já jako mladý zanícený kreslíř, ovlivněný jmenovanými umělci, jsem často ve Slatině nad Úpou kreslil a nikdy jsem odtud neodcházel zklamán. Na všech mých výstavách kreseb lidové architektury byla Slatina nad Úpou vždy hojně zastoupena. Dnes jsou tyto kresby i skici uloženy v Okresním muzeu v Náchodě. 
Podnícen četbou sborníku Rodným krajem i ročenkou Červený Kostelec z roku 1955, dovoluji si čtenářům předložit skromnou ukázku z toho, co ve Slatině nad Úpou bylo a co mne inspirovalo, abych kresebně dokumentoval pro budoucí generace. 
Dřevěná roubená zvonice ze 17. století (obr.18) na mírném svahu s dalšími rázovitými stavbami je dominantou obce. Okolní chalupy i statek jsou dnes přestavěny. Zvonice je udržována a její původní stav zachován.

Zástavba obytných chalup pod zvonicí (obr. 14). Stav kolem roku 1940. Kromě první chalupy zleva byly všechny stavby při silnici zbořeny.

U Černohlávků (obr.15) První chalupa po levé straně při příjezdu od Červené Hory. Zajímavá je bohatě zdobená lomenice s ornamentálními lištami, na střeše jsou došky i šindel, přízemní pavlač má vyřezávané podpěrné sloupky. Nápis na lomenici nebyl už čitelný. Zbořeno roku 1940.

Chalupa čp. 43 (obr.17) po pravé straně silnice poblíž zvonice. Stav z roku 1938. Na lomenici je švabachem psaný čitelný nápis: „Tato lomenice byla vyzdvižena Leta Páně 1859 nákladem Vincence Střihavky a Anny manželky jeho. Mistroval František Bureš. Dne 29 srpna.“ Je to jeden z mála případů, kdy známe autora stavby. Stavba opět reprezentuje slatinský typ chalup s pavlačí a bohatě zdobenou lomenicí. Chalupa sice dosud stojí, ale byla značně přestavěna.

Chalupa čp. 182 (bez obr.) stála ještě v šedesátých letech našeho století blízko odbočky k Mečovu. Lomenice i zdobené lišty jsou obdobné jako u předchozích chalup. Z lomenice se zachovalo prkno s kaligrafickým nápisem: „Leta Pane 1823 dne 11 řijna vyzdvižena gest tato lomenice s pomocí boží a s nákladem Antonína Spetli. Žehnej P.B. domu tomu, stavím ale nevím komu, prosím však každému za Boží ochranu.“ Při vchodu do chalupy jsou nosné trámy podepřeny podpěrami a ve střeše je vikýř na podávání sena. Zbouráno po roce 1967. 
Hospodářství na Hromobijce čp. 66 – poslední stavby při silnici k Litoboře (obr. 16). Před stavením pod okny je pumpa krytá dřevěnou boudou a v nedalekém břehu pod střechou je sklep. Do dvora vede široká zděná brána a malá branka pro pěší. Za povšimnutí stojí okrasná, švabachem psaná písmena a mariánské symboly z lomenice. Zbořeno v padesátých letech našeho století.

Podobné, mnohdy výstavnější stavby bývaly také ve Světlé, Litoboře, na Hořičkách (Chlístově) a v Brzicích. dnes už podobnou krásu marně hledáme. Budiž nám proto tato malá ukázka světlou připomínkou na život našich předků.