Bohatství flóry - Liliovník tulipánokvětý

Liliovník tulipánokvětý

Liliovník tulipánokvětý (někdy také lyrovník tulipovitý či lyrovník tulipánokvětý; latinsky Liriodendron tulipifera) je okrasný, opadavý, rychle rostoucí strom z čeledi šácholanovitých. Jeho přirozený areál zahrnuje východní část Severní Ameriky. Podle Edgara Allana Poea je liliovník tulipánokvětý nejnádhernějším americkým lesním velikánem. 
Liliovník tulipánokvětý je vysoký strom, který ve své domovině dosahuje až 60 m výšky a 300 let života (v Česku obvykle do 35 m). Koruna je široce rozložitá. Kůra je tmavě hnědá, ve stáří podélně rozbrázděná a zesukovatěná. Listy jsou střídavé, řapíkaté, čtyřlaločnaté, se dvěma laloky na konci a dvěma po straně, v obrysu přibližně lyrovitého tvaru. Zbarveny jsou světle zeleně. Květy jsou velké, oboupohlavné, tvarem podobné tulipánům. Jsou 6-četné, okvětní lístky jsou žlutozelené až žluté s oranžovým nádechem. Kvete v květnu až červenci. 

Plodem jsou křídlaté nažky tvořící šišticové souplodí. 

Stanoviště:
Liliovník tulipánokvětý vyžaduje slunné nebo jen mírně zastíněné a teplé stanoviště, s mírně vlhkou, humózní a hlinitou půdou. Nesnáší příliš suché ani příliš mokré půdy. 
Ve Slatině nad Úpou jej naleznete u Satinského mlýna – byl zde vysazen zároveň se stromy, které naleznete v parku Ratibořického zámku. Ten v naší obci byl v roce 1978 poražen a znovu vyrazil od kořene. 

Ve středoevropských podmínkách je mrazuvzdorný, jen mladé jedince je vhodné na zimu zakrýt. 

Areál rozšíření a pěstování:

Původní areál rozšíření zahrnoval jihovýchodní oblasti Spojených států amerických (od Floridy na jihu po Massachusetts na severu). V současné době se nejvíce původních liliovníků tulipánokvětých vyskytuje v Apalačském pohoří a Piedmontu. V Evropě se rozšířil jako parkový a okrasný strom (první introdukce se uskutečnila roku 1663). V Česku se pěstuje poměrně často v zámeckých parcích a arboretech, poprvé tu byl vysazen roku 1865 v Hluboké nad Vltavou. 

Význam:
Liliovník ve své domovině poskytuje lehké, snadno zpracovatelné dřevo, které je vhodné na zhotovování různého nářadí a doutníkových krabiček. Jeho dřevo se navíc dobře leští a moří, a proto se z něj vyrábí také nábytek. 
Hořká kůra z mladých větví a kořenů se využívala proti horečkám místo chininové kůry. Kůra obsahuje alkaloid tulipiferin, který je však jedovatý a silně působí na srdce a nervovou soustavu.