Obec Slatina nad Úpou
č. popisné 65
549 47 Slatina nad Úpou
ObecSlatina nad Úpou
Přijměte pozvání k výletům do blízkého okolí obce Slatina nad Úpou, kde se skrývá pět vodopádů.
Pan Mihule by rád návštěvníky obecního webu potěšil průvodcem po pamětihodnostech Babiččina údolí a jeho okolí od Havlovic až po Ratibořice.
Od Slatinského mlýna vede stezka přes Boušín, Slatinské Končiny, Bathildin stoleček k Boušínské lávce, dále pak přes osadu Mstětín, kolem Žebrácké rokle do obce Červená Hora. Pokračuje kolem zříceniny hradu Červená Hora zpět k Slatinskému mostu.
Naší obcí vede celé řada značených turistických tras. Většina jich vede atraktivní krajinou okolo významných stavebních nebo přírodních zajímavostí. Jejich popis naleznete v podrobnostech tohoto článku.
Dle ústní tradice se vypráví, že krásná a mladá princezna Bathilda velmi ráda vyjížděla do údolí Úpy ve svém kočáře a její manžel ji z lásky k ní nechal upravit cestu mezi Slatinským mlýnem a hájovnou u Havlovic.
Z části po území naší obce vede stezka za poznáním (tentokráte středověká naučná stezka) „Po stopach erbu zlatého třmene“. Stezka má pět zastavení a začíná na tvrzi Malá Skalice. V podrobnostech naleznete popis cesty.
Výskyt: Celá Evropa a Asie včetně Slatiny nad Úpou. Nalézají se až 3000 m.n.m. a obývají nejrůznější biotopy.
Buk lesní (Fagus sylvatica) nazývaný od nepaměti Špetlův buk rostoucí na pozemku pozemková parcela číslo 476 v katastrálním území Slatina nad Úpou byl 26. 11. 1981 Okresním národním výborem v Náchodě vyhlášen za chráněný přírodní výtvor.
Bohužel 17.5.2008 při poryvech větru spojených s krupobitím došlo k jeho vyvrácení a tak ke zničení významné přírodní památky.
Ve Slatině nad Úpou na pozemkové parcele číslo 76 u čísla popisného 38 se nachází nádherný „Jasan ztepilý“. Ten byl Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (dále AOPK ČR) zapsán do ústředního seznamu „památných stromů“ pod číslem 605035.1/1. Toto se stalo na základě rohodnutí Odboru výstavby a životního prostředí - MěÚ v Červeném Kosteleci ze dne 25.11.1998, kterým se Jasan ztepilý (bez místního názvu) za památný strom vyhlásil.
V noci z 27. na 28. října 2002 byla silným větrem zničen památný strom „Mikšova lípa“. I přesto, že pominuly důvody ochrany stojí se o ní malinko zmínit. Zajimavé je i to, že šest let po svém „umrtí“ je uváděna v tištěných textech a mapach (Broumovsko Kladské pomezí sever 1:25000, novinka 2008) tak v digitálních mapách.
V době květu vytváří porosty česneku medvědího bujnou vegetaci a návštěvníka lesa upoutá silná typická česneková vůně. Listy česneku po odkvětu rychle vadnou. Jiná pojmenování cibule čarodějná, cikánský česnek, česnek psí a vlčí, hadík nebo lenek.
Velice rozšířená na všech suchých a slunných stráních. Jiná pojmenování železnice, jesenec, hlaváč nebo chrpa červená.
Pupava byla kdysi slavnou drogou a pěstovala se všech klášterních zahradách. Podle pověr tuto bylinu věnoval anděl Karlu Velikému, aby jí mohl léčit svá, morem sužovaná, vojska.
Lidově nazývaná divoký artyčok, hromový kořen, chameleón bílí, trnová koruna nebo zaječí řepka.
Liliovník tulipánokvětý (někdy také lyrovník tulipovitý či lyrovník tulipánokvětý; latinsky Liriodendron tulipifera) je okrasný, opadavý, rychle rostoucí strom z čeledi šácholanovitých.
Ve Slatině nad Úpou jej naleznete u Satinského mlýna – byl zde vysazen zároveň se stromy, které naleznete v parku Ratibořického zámku. Ten v naší obci byl v roce 1978 poražen a znovu vyrazil od kořene.
Hojně rozšířena u nás i v Evropě. Roste pouze na zamokřených stanovištích, kde je typickým ukazatelem nadbytku vody a tím i nutnosti odvodnění a celkového zúrodnění půdy. Lidově se nazývá žabí očko, rybí očko, vraní očko, nebeklíček, kašička, ovčí čočka.
HZS nahlášení pálení:
Návštěvnost:
ONLINE:4
DNES:311
TÝDEN:3472
CELKEM:1361112
